VINAŘSKÁ OBLAST MORAVA
titulka

Zbytek železné opony

Původně označoval pojem „železná opona“ v němčině i češtině ochrannou stěnu, která byla po několika požárech zavedena povinně v každém divadle, aby se oddělilo jeviště od hlediště. Winston Churchill použil tento slavný výraz veřejně 5. března 1946 a přirovnal tak obraz absolutního rozdělení dvou prostor na poválečnou situaci mezi Východem a Západem. V letech 1950 až 1951 byly na hranicích vybudovány zátarasy, které vlastně fyzicky tvořily „železnou oponu“, nikdo nesměl ven ani dovnitř.

Tak i u obce Březí, která leží na hranicích s Rakouskem, hned za obcí v těsné blízkosti nádraží byla železná opona - ženijně technický zátaras (ŽTZ), skládal se z ochranného plůtku s pomocnou signalizací, trasy telefonního vedení, asfaltové komunikace, vnitřního kontrolního pásu, pěšinky podél signální stěny určené pro údržbu, signální stěny profilu T, vnějšího kontrolního pásu a stěny tvořené pletivem. Oboustranné oplocení signální stěny zabraňovalo kontaktu zvěře se signální stěnou a vyvolávání planých poplachů (při každém zkratu na stěně byl vyhlašován pohraniční poplach pro celou rotu). V dobách normalizace, (70.-80. léta) docházelo k vylepšování systému ŽTZ v duchu projevu Gustáva Husáka:

“Hranice niesú korzo, aby sa tu volakdo prechádzal!“

Kus drátěného plotu–ŽTZ, (který rozděloval Rakousko a tehdejší Československo), jsme zachovali u nás ve vinařském dvoře jako raritu po jeho likvidaci, protože po změnách v listopadu 1989 došlo konečně k pádu železné opony a hranice je opět otevřená. Cesty, které dříve strážila hraniční policie, jsou dnes součástí mezinárodní turistické sítě a národních parků, příroda u hranic, protože to byla čtyřicet let oblast nikoho, zůstala téměř nedotčena. Návštěvníci z obou zemí využívají příležitost ke krátkým výjezdům a výraz „sousední země“ zde tak dostává svůj nový rozměr.

Pozn: Popis „drátů“, jak se neoficielně nazývala hranice. Znal jsem výrok z oněch let, /nevím, jestli je pravdivý nebo si ho lid vymyslel/ co říkal údajně jeden zaměstnanec: “Když jsem pracoval ve vápence v Mikulově, tak jsem i zajíce viděl utíkat do Rakouska!“